Tato otázka mě napadá poslední dobou stále víc a víc. Je to především díky tomu, jakým způsobem informuje společnost o případném umístění radarové základny USA na našem území.

Zatím jsem neviděl žádný pořad ČT, snad kromě Otázek Václava Moravce, kde by vystoupil někdo, kdo je proti této základně a kdo by to dokázal věrohodně zformulovat tak, aby si veřejnost mohla udělat kvalitní obrázek o celé problematice.

V různých pořadech vystupují všemožní generálové, náměstci, teď i ministři a jiní činovníci – “odborníci“, kteří pro radar lobbují a hlasitě ho podporují. I v pořadech, kde se očekávávají nějaké třecí plochy, kde může být dán prostor právě opozičním hlasům. I tam, kde to může být fifty-fifty. I tam si dovolí pozvat Česká televize dva zastánce základen. Co ji k tomu vede?

Dalším zajímavým faktorem je dezinformovanost z hlediska reportáží její reportérů. Když se konala 29.1. na Václavském náměstí první velká demonstrace proti umístění amerického radaru, bylo zde v jednom momentu až 2000 lidí. Během pochodu cca 1000. Na tomto čísle se shodli jak organizátoři, tak i řada nezávislých pozorovatelů a novinářů. ČT druhý den na zpravodajském kanále ČT24 informovala o 300 demonstrantech. Proč?

Když dělá prezentaci pan premier Topolánek, prezentaci 4 výborů Sněmovny ohledně zmiňovaného radaru, kde si dovolí říkat věci, které k pravdě mají více než daleko, ČT je v pohotovosti na místě a natáčí tu úžasnou Topolánkovu show. Když dělá tiskovou konferenci Iniciativa Ne základnám!, ČT se radši ani neobjeví a to ani v případě, že je tisková konference řádně ohlášená a je také na půdě Sněmovny. Proč?

Tuto středu, tj. 7. února, mi volal jeden z mluvčích Iniciativy, zda nechci říct něco na kameru ohledně Mladých zelených a spolupráce s Iniciativou. Má odpověď byla samozřejmě ano, proč ne.

Samotná reportáž se natáčela v Humanistickém centru, kde se pravidelně konají koordinační schůzky Iniciativy. V tuto chvíli nás bylo jen pár. Reportér Karel Rožánek, který reportáž natáčel, si vybral oba mluvčí Iniciativy a mě jakožto zástupce Mladých zelených.

Vysvětlil nám, že reportáž je zaměřená na to, jak Iniciativa pracuje, jací lidé se na tom podílejí, jak jsme finacovaní a tak podobně. Souhlasili jsme.

První na řadu šel Jan Tamáš, mluvčí Iniciativy. Již první otázky byly zavádějící. Otázky, zda jsme komunisté, spolupracujeme s komunisty, platí nás komunisté? Nebo proč je součástí Iniciativy také KSM. Druhý na řadu šel Jan Májíček, druhý mluvčí Iniciativy. Pan reportér se ho neptal na nic jiného než na jeho angažování v Socialistické solidaritě, na marxismus a jiné záležitosti, které se samotnou základnou nemají nic společného, snad kromě otázek na financovaní.

V tuto chvíli jsme již byli tak trochu znepříjemněni padajícími otázkami a tak nám nezbylo, než se reportéra zeptat, proč se nás na to vlastně ptá, že nám to přijde jak „na objednávku“? Odpověď v tom duchu, že lidé chtějí slyšet co jsme zač, zda jsme opravdu ti komunisté či nikoliv. Chtějí to prostě vědět a že to dělá vlastně pro nás, jelikož nám věří a chce to uvést na pravou míru. Tím nás v tu chvíli trochu uklidnil.

Posledním dotazovaným jsem byl já, jako předseda Mladých zelených. Otázky už byly stavěné trochu jinak. Proč je naše sdružení součástí Iniciativy, jaké jsou naše důvody. Jak se díváme na současnou politiku SZ v tomto kontextu či opět, jakým způsobem to financujeme a zda nám nevadí KSM, který figuruje mezi organizacemi Iniciativy.

A jaký byl 8. února v hlavních Událostech ČT výsledek? Pro mě přímo zdrcující. Zpočátku jsem doufal a i věřil panu Rožánkovi, že reportáž sestaví tak, že bude mít smysl a divák se dozví něco nového, něco, co je pravda. Realita byla ale někde úplně jinde. Reportáž, která nejdříve diváky ujistí o tom, že radar bude vlastně naprosto v pořádku, jelikož už tady jeden takový podobný máme, byla první kapka. Řeč byla o radaru, který je zde postaven v rámci NATO, který je 2x menší a je zcela jiný, nejen z hlediska účelu, ale i technologie, než je tomu u radaru, který má být součástí NMD USA. No, tomu říkám lež. Srovnání takových dvou zařízení snad ani nemá obdoby.

Reportáž pokračovala, nastala naše chvíle. Jan Májíček v reportáži uveden jako obhájce stalinistů /holá lež/ a člen Socialistické Solidarity. Reportér ho nechal ve své reportáži říct jen dvě věty. Jen jedna se týkala Iniciativy a to odpověď, že si vše financujeme sami.

Dále, aby se neřeklo, divákovi se zdůraznila participace KSM v této Iniciativě, ilustrační záběr na jejich webové stránky se srpy a kladivy. Diváka musíme přece vystrašit!

Jan Tamáš následoval, byl tázán právě na KSM. Odpověď, že jsme otevřené sdružení a že bychom byli schopni takto spolupracovat i třeba s ODS nebo ČSSD. Otázka i odpověď v zásadě relevantní, avšak tázat se jen na KSM, když v tuto chvíli Iniciativu podporuje už kolem 50 organizací, to mi přijde poněkud účelové.

A místo mě přišel na řadu Martin Bursík, který Mladé zelené označil za radikály, kteří jsou mladí a bouřliví. S dodatkem, že Mladí zelení ani nejsou součástí SZ. Stručně řečeno, Mladí zelení jsou banda mladých lidí, kteří vlastně nevědí co hlásají a se SZ nemají nic společného. V tuto chvíli už jsem nejspíš pro koncept reportáže nebyl důležitý, jelikož MZ, jak na diváka mohlo vyjádření Martina Bursíka působit, nejsou také důležití.

Nakonec jsem tomu i docela rád, že jsem se tam neobjevil, jelikož bych se možná spíš za to styděl – být součástí takové mediální masáže.

Ale jak tedy dál? Co má Iniciativa Ne základnám! udělat, aby ji začala veřejnoprávní televize brát vážně? Jinou otázkou může být: „Kdo si koupil Českou televizi?“

text vyšel 7. 2. 2007 v Britských listech

Reklamy