Sliboval jsem něco málo informací o městě plném soch. Bohužel nejsem fanoušek digitálních fotoaparátů, tudíž na moje obrázky, pokud se mi povede zde nalézt nějaký slušný fotolab, kde zvládnou i sken negativu, si budete muset ještě chvíli počkat. Fotky, které zde zatím zveřejňuji, jsou veřejně dostupné na internetu.

Nebudu ale odbíhat zase někam jinam. Vezmu to z gruntu. Město Resistencia se nachází na severovýchodě Argentiny. Není to město příliš staré, tak staré, jako například nedaleké Corrientes, ale určitě se kulturně nechce od svého souseda zahanbit. Resistencia je hlavním městem provincie Chaco a s Corrientes je v mnoha ohledech jakýmsi zdejším rivalem (Corrientes zase hlavním městem provincie Corrientes). Vskutku, kdo je z Resistencie, nikdy vám neřekne, že je Corrientes lepší a naopak. Poněkud srandovní, alespoň z mého pohledu. Především proto, že jde většinou o naprosté malichernosti. Například občan Resistencie vytkne Corrientes úzké chodníky, ten z Corrientes se zase pyšní tím, že mají pláže podél Rio Paraná. Rozdíl je ale i v nářečí a výslovnosti španělštiny. Jeden druhému se směje jeho řeči, přičemž pro mě jsou svým způsobem směšní oba. Ani ne tak tím jazykem, jako tím, jak tyto věci prožívají. Volíš Losnu nebo Mažňáka?

Dneska se ale zaměřím na Losnu, respektive na Resistencii, která je v současnosti mým domovem. Jak jsem se již zmínil zprvu, Resistencia čitá cca půl milionu obyvatel a je hlavním městem provincie Chaco. Provincie Chaco sousedí na severu s provincií Formosa, na jihu se Santa Fe a Santiago del Estero, na západě s provincií Salta a na východě s již jmenovanou provincií Corrientes. Pro snadnější pochopení: Argentina je federací a je složena celkem z 23 provincií a 1 federálního distriktu (hl. m. Buenos Aires). Každá provincie má svoji vládu a je svým způsobem autonomní. Podobně, jako tomu je například u jednotlivých států USA. O politickém a volebním systému se ale rozepíšu někdy jindy.

Provincie Chaco údajně patří k těm nejchudším provinciím v Argentině, což je pro mě v tuto chvíli spíše výhodou, jelikož je zde výrazněji levněji, než třeba jižně od Buenos Aires. V provincii Chaco je i na Argentinu vysoký počet původních obyvatel (tzv. origenos/indigenos). Jedna z těch nejpočetnějších etnických skupina jsou lidé kmene Toba, jejichž populace čítá přes 40 tisíc obyvatel (včetně těch, kteří se pohybují v provinciích Formosa a Santa Fe). Tito lidé žijí spíše mimo města, včetně Resistencie. Etnické skupině Toba se budu věnovat v rámci jednoho univerzitního projektu, takže hlouběji pojednám, až si s nějakým takovým osobně potřásám pravicí.

Resistencia (česky Odpor) je městem relativně novým. Své jméno nedostala proto, že se zde konala nějaká marxistická revoluce, nýbrž proto, že zde poměrně dlouho trval odpor vůči nájezdům origenos, především v 19. století. Prvně osídlená kolem roku 1750, avšak teprve 27. ledna 1878 byla po úspěšném odvrácení všech útoků origenos ustavena hlavním teritoriálním městem. Tehdejší argentinská garnitura silně podporovala imigraci, takže netrvalo dlouho a do Resistencie již téhož roku dorazilo mnoho italských imigrantů. Dodnes jsou nejspíš nejpočetnějším etnikem, i když to dnes lze už s těží takto rozeznat.

Co je ale na Resistencii v současné době nejzajímavější? Sochy a … muzea. Resistencia je od roku 1988 pořadatelem mezinárodní sochařské soutěže, od roku 1997 pod záštitou UNESCO a je známá pro umělce po celém světě. Bienal del Chaco, jak se tato soutěž nazývá, se koná každé dva roky a je lákadlem pro stovky umělců z různých koutů Země. Zprvu, tedy na konci 80. a na začátku 90. let měla údajně tato soutěž ryzí nádech angažovaného umění a to především v kontextu čerstvé zkušenosti s argentinskou diktaturou nebo vůbec obecně s rozpadem mnoha dalších autoritářských a totalitních režimů napříč celým světem. Později ale tento trend poněkud opadl a témata skulptur se tak rozšířila i mimo minulé či stávající společenské problémy. Přesto ale jistá míra angažovanosti nezanikla a dodnes přetrvává. Vyrobené sochy během bienále zůstávají na místě, nejprve v parku, kde jsou sochány za přítomnosti přihlížejících diváků, a kde je z nich poté udělána expozice aktuálního ročníku. Později se ty nejlepší přesunují do ulic města, kde jich v současnosti najdeme přes 500. V každé ulici tak zpravidla uvidíte alespoň jednu sochu, někdy i vskutku na neobvyklých místech.

Pro lepší představivost, jak takové Bienal del Chaco vypadá, našel jsem jedno takové promo video z letošního ročníku na youtube:

http://www.youtube.com/watch?v=h3xQZTDsTX8

Zmínil jsem ještě muzea. Žel ještě jsem neměl čas se ani do jednoho mrknout, ale chci to brzy napravit. Nabídka zdejších muzeí je totiž vcelku lákavá. Resistencia nabízí hned několik muzeí, které dle mého názoru stojí za návštěvu: Provinční museum výtvarného umění Reného Bruseaua, Přírodovědné muzeum Augusta Schulze, Muzeum Antropologie Juana A. Martineta, Ichoalaye muzeum kultury nebo Muzeum člověka z Chaca Ertivia Acosty. Snad se mi brzy poštěstí se do některého z nich podívat.

Reklamy