Ve středu jsem se těšil na velký zážitek. Ve městě se totiž měl hrát velkolepý fotbalový zápas. A jak je známo, v Argentině fotbal znamená něco víc, než jen sport. Je to součást zdejšího všedního života. Lidé zde běžně nosí na sobě fotbalové dresy, existují rádiové stanice, které se zaměřují jen na fotbal a mezi fotbalovými týmy je velká rivalita. O to víc na národní úrovni. V Resistencii se 3. října měl odehrát zápas Argentina vs. Brazílie, odvetný zápas finálového Superclássica das Americas!

Když jsem se dozvěděl začátkem září od brazilské spolužačky, že bude hrát v Chacu, v Resistencii Argentina proti Brazílii, nevěřil jsem tomu. Není tady nikterak velký stadion a Chaco nepatří zrovna mezi provincie, které by zaujímaly v Argentině prim. Tudíž velké překvapení a náhoda jako prase. Nemohl jsem tak ani chvíli zaváhat a hned si běžel koupit lístek. Že jsem místo lístku dostal jen potvrzení o zaplacení, mohlo být první indícií, že to nebude jen tak.

Vyrazil jsem s partou Brazilců, chtěl fandit Argentině. Zakoupil fejkovej pruhovanej dres a kráčel si to hrdě na stadion. Šli jsme s předstihem, poněvadž se ukázalo, že potvrzení o zaplacení bude teprve na místě vyměněno za lístek. Již zde došlo ke komplikacím, jelikož Felipe (můj spolubydlící) koupil dva lístky na svoje jméno. Musel si je tedy ještě vyměnit. Já s Renatou (Brazilka, co bydlí ve vedlejším apartmánu) jsme tím pádem vyrazili s předstihem do útrob stadionu. Našli jsme si dobrýho fleka a čekali na ostatní.

Krátce na to se začalo ukazovat, že kotel bude opravdu kotlem. Jako první se zaplnil náš sektor. Modrobílou barvou a zpěvnými fotbalovými pokřiky. V tom jsme si všimli, že ostatní Brazilci už jsou v sektoru pro hostující fanoušky. Renata chtěla jít za nimi. A nebylo se čemu divit. Myslím, že by jí po rozbalení tý její velký žlutozelený vlajky v kotli sežrali. Já zůstal, věrný modrobílým pruhům. Zbývala asi ještě hodina před zahájením. Stadion se pomalu plnil a rozezníval. Ale taky se začalo stmívat. Mělo se začít ve 22 hodin.

A v tom to začlo. Podezřele pozhasínaly některé reflektory osvětlení hrací plochy, v různých intervalech. Chvíli to působilo, jako kdyby si osvětlovači hráli s davem. Ten na to vždy hlasitě reagoval. V poslední době tu ale občas dochází k výpadkům elektřiny. A já si to hned spojil. Současně jsem si ale říkal, že přeci tohle musejí mít na stadionu nějak pošéfovaný, že to vypínají vědomě a něco s tím dělají takhle záměrně.

Zápas se samozřejmě neodehrál. Čekalo se až do 22:50, než vyhlásili definitivní ukončení. Stále se řeší, zda se zápas ještě někdy někde odehraje, ale moc tomu nic nenasvědčuje. Ani jeden z národních týmů nemá v podstatě volný termín. Vrací vstupné. Chaco s Resistencií si uřízly ostudu na národní úrovni.

 

 

Reklamy