„To prostě chceš. Tos nežral.“ Tohle si říkám snad pokaždý, když si koupím čtvrt kila zmrzliny a kráčím s ní směrem ke svému obydlí, kde ji posléze na posezení zblajznu jak malinu.

Zmrzlina má v Argentině výsostné postavení a navazuje na tradici zmrzlinářských mistrů z Itálie, kteří do Argentiny v průběhu minulého a předminulého století houfně imigrovali. Teda nejen ti zmrzlinářští mistři, ale Italové obecně. Vedle hovězího masa a kvalitního vína z provincie Mendoza či oblasti Cafayete jde o další jedinečný gastronomický zážitek, který se pomalu ale jistě stává každodenní úchylkou. Zmrzlina se tu prodává na každém druhém rohu, je finančně dostupná a jí se, podobně jako hovězí, na kila. Vzhledem k vedrům, jaké tu panují, jde vcelku o logické vyústění.

Každé zmrzlinářství má své speciality a vždy se vyplatí dát se zmrzlinářem/prodavačem trochu řeč a nechat si nabídnout k ochutnání pár druhů (vždycky je na výběr dobrých 20 variací), aby váš výběr byl poté co nejdokonalejší a nejblíž k vaší aktuální chuti a naladění. Osobně mě baví více krémové zmrzliny, než vodové/ovocné. Třeba takové dulce de leche, kterých je vždy několik druhů na výběr, čokoládová s celými mandlemi či tiramisu se vším, co dělá tiramisu tiramisu. To chceš prostě.

 

 

Advertisements