Zima, zdá se, je v Kišiněvě a v Moldavsku vůbec docela očistec. Ne snad proto, že by zde probíhal nějaký krutý severák, život komplikovaly tuhé mrazy nebo vánice a tuny sněhu. Vůbec ne. Zima je docela mírná, teploty kolem nuly, sem tam trochu chumelí nebo naopak prší. Při troše štěstí vysvitne i Slunce. Na první pohled tradiční vopruz mírného klimatického pásma. Ten hlavní problém ale spočívá jinde. Moldavkyně a Moldavci totiž totálně rezignujou na údržbu komunikací a to jak na silnicích, tak na chodnících. Jakoby snad v Moldavsku úřadovalo Ministerstvo švihlé chůze.

Bláto bláto blátíčko.

Bláto bláto blátíčko.

Že někdy budu psát o něčem takovym, jako o neudržovaném chodníku v zimě, to mě zkrátka nikakdá nenapadlo. Myslel jsem si, že takový téma si nechám až na penzi. Jenže to byste vážně nevěřili! Já to prostě nedokážu vůbec pochopit. Totiž v létě, respektive od jara do podzima, po ulicích pobíhají desítky úklidových jednotek, které zametají a zametají, denno denně od rána až do večera, všude. I u nás před barákem, kde mě ráno co ráno budila paní s šustícím koštětem až jsem měl někdy chuť jí připomenout, že zametala už včera, předevčírem a… Na ulici není ani lístečku či náznak hromádky prachu. Ulice jsou tedy velmi čisté, a kdyby i se stejnou vervou byly opravovány a bez bariér, Německo by mělo vážného konkurenta. Ale v zimě?! Jako kdybychom se posunuli o desítky let zpět a stovky kilometrů někam vážně mimo evropský kontinent.

Pořkáme, až zaprší a uschne. Foto: http://trm.md/

Počkáme, až naprší a uschne. Zdroj: http://trm.md/

Výsledkem celýho tohodle úletu je to, že ve chvíli, kdy je nasněžíno a naledíno, lidi se beznadějně klouzají po ulici jak klauni s tučňákama v cirkusu anebo naopak jsou všichni od bláta až po uši. Někdy obojí. Výsledkem jsou tak mnohdy neuvěřitelné pohybové kreace, jež nemají daleko k baletu, modernímu tanci či krasobruslení. Neuvěřitelná tragikomedie. Ulice jsou tak v podstatě přístupné jen zdravým lidem, kteří nezřídka kdy končí v nemocnici s naraženinami či v horším případě zlomeninami. Zkrátka a jednoduše v Moldavsku posypat chodník trochou písku nebo v extrémnějším případě solí nikdo nezná.

Když mrzne, bruslíme.

Když mrzne, bruslíme. Zdroj: http://trm.md

Už jsem se ptal různých lidí, kámošů, známých, kdo má tyhle věci na starost a jestli jim to jako nevadí, tahle zimní chodníková ignorace..?! Kdo za ten tristní stav nese zodpovědnost a proč s tím kurnik nikdo nic nedělá, když v létě bych si moh na chodníku skoro prostřít? Co dělaj přes zimu všechny ty zametačky a zametači?! Zpravidla mi reakcí byly pokrčená ramena a jakási studná opověď, že vadí, a že odpovědnost leží ASI na městu. OK, říkám. A to si nikdo nestěžuje, ty desítky polámaných lidí nevyžadují nápravu? To třeba majitelkám a majitelům obchodů nevadí, že se k nim lidi musí doslova doklouzat? Další pokrčená ramena…

Lopaty a posyp, to je velká neznámá.

Lopaty a posyp, to je velká neznámá. Foto: Katie Aune, http://katieaune.com

A tak až do konce března, než pořádně zaprší a smeje se SÁM všechen ten hnus, se lidé v Moldavsku, v závislosti na teplotě, klouzají po zledovatělých chodnících či brouzdají v blátě a sněhu, aby poté zase mohli čile šukat ulice jak o život.

Advertisements